Iniciativa čínské vlády "One Belt, One Road" na vybudování rozšířené ekonomické zóny ukazuje, že ukazuje na rostoucí přítomnost na globálním trhu.
Transakce se sousedními zeměmi pokrývající železniční síť překročily 3 biliony dolarů, přičemž přímé investice dosáhly 50 miliard dolarů. A přesto, že Čína v tomto úsilí hluboce zakořeněná opatrně rozšiřuje sféru své moci výměnou za tuto infrastrukturu, rozšířená spolupráce probíhající na trzích třetích zemí má za následek obrovský odvolání každého národa.

Při pohledu na ropný a chemický průmysl Čínská federace pro ropu a chemický průmysl (CPCIF) zahájila globální konfederaci Going (GGC) se zhruba 70 hlavními hráči v petrochemii a strojírenství. Některé hlavní úkoly GGC zahrnují sdílení informací se zeměmi, jako je Saúdská Arábie a Írán, poskytující finanční podporu a koordinaci v oblasti řízení rizik.
CPCIF situuje zahraniční expanzi jako jednu z klíčových strategií pro petrochemický průmysl v Číně v rámci 13. pětročního plánu země. Prostřednictvím iniciativy One Belt, One Road jako základny pro tento účel CPCIF hledá na Středním východě vývoj procesů s methanolem, močovinou a methanolem olefiny (MTO) s korporacemi a vládami zemí jako Írán a Omán. V jihovýchodní Asii je mezitím naděje využívat zemní plyn při vývoji hnojiv.
Současně se stále zvyšuje pocit opatrnosti vůči tomuto rostoucímu vlivu Číny a země prosazuje vytvoření vlastních obchodních pravidel v rámci iniciativy One Belt, One Road. Existuje také používání armády v Číně, což je problém, pokud jde o údržbu přístavů a podobně. Jak říká jedna japonská společnost, taková spolupráce vyžaduje, aby existovala celosvětová úroveň průhlednosti, z níž by pracovala.
